Zdravím, četla jsem a také nedávno poslouchala záznam Vašeho pořadu v rádiu, kde na mne zapůsobilo, že jste stejně usměvavý a pozitivní jako na fotografii v diskusi. A myslím, že to je hodně důležité.

Taky zdravím a děkuji. Ačkoliv v rozhlase jsem byl poprvé (dialog s "mikrofonem bez očí" není zrovna moje parketa), podařilo se mi lidi ve studiu odbourat až k chvilkové němotě . Vám ale čertoviny z očí koukají také

luk

Překvapila mě ta udávaná délka "přežití". To by znamenalo, že můj děda byl těžká výjimka. První mrtvici měl, když mi byly 2 roky, v roce 1970 a prý docela těžkou, byl nějakou dobu kompletně ochrnutý a úplně všechno "zapomněl". Takže ho pak museli učit znovu chodit, mluvit, jíst, psát - resp. asi šlo o to naučit mozek najít dříve uložené znalosti a dovednosti a znova je začít používat. Zůstalo mu slabší pravostranné ochrnutí, takže nebyl už tak šikovný na pravou ruku. Ale dostal se z toho a byl v pohodě následujících 8 let. Jen chodil na pravidelné kontroly srážlivosti krve a bral léky.

V průběhu času pak prožil ještě další 2 mrtvičky, trochu mu to zhoršilo intelekt (měl víc výpadků paměti a byl agresivnější) a i pohybovost, chodil jen po bytě, ven ale na invalidním vozíku.

Nicméně žil po té první mrtvici 16 let, skonal v září 1986, pravděpodobně steskem po mě, když jsem nastoupil na VŠ v Praze. Nutno dodat, že už asi 2 roky nebyl v dobré kondici, takže ten skon bylo vysvobození pro něj i pro babču, na které byl závislý.

Skvělý příklad. Stastika jsou jen čísla. Člověk je praxe. Přibývají lidé, kteří začínají bourat statistiky přežití, následků a dalších kriterií. Nejen já, ale i další, které jsem osobně už i jako pacient potkal,  byli očekáváni u Svatého Petra. Jsme však proti všem předpokladům zde a bojujeme, jako Váš děda. Hodně záleží také na blízkých, na osobnosti nemocného, ...

 Pak lze pracovat s dosud málo respektovanými schopnostmi (http://www.pomrtvici.cz/news/neuroplasticita-flexibilita-mozku/)

Proto se objevují stále více "neuvěřitelné příběhy".

Děkuji za Vašeho dědu.

luk

Od odborníka s přímou zkušeností bych očekával návrh preventivních opatření. Pohled na prevenci se však různí. Naše zdravotnictví si pod tím představuje takovou činnost, aby se včas přišlo na to, že "už" tu chorobu mám. Zatím co správná prevence jsou taková opatření, abych tu chorobu vůbec nedostal.

Správně říkáte, že prevence je "opatření, abych tu chorobu vůbec nedostal".  O účinných preventivních opatřeních píšu skoro nejvíc (http://www.pomrtvici.cz/news/prevence1/). Je to něco, jako "natírání plaňkového plotu, aby déle vydržel"

luk

Obávám se ovšem, že hrozeb v podobě  různých chorob je poněkud více než jenom ta, kterou jste vybral právě teď. Takže co s tím?

Říká se, má-li problém řešení, zabývej se jím, nemá-li netrap se zbytečně. Jsou nemoci, které ovlivnit jde (i jejich příchod). Je však bohužel i mnoho chorob, se kterými semnoho dělat nedá . Mrtvice patří mezi ty preventivně ovlivnitelné. Proto píšu o ní.