Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krůčky

13. 04. 2013 10:09:08
Po jakémkoliv poškození mozku, úrazu, či nemoci nastává mnohdy hodně dlouhé období rehabilitace, rekonvalescence a často i velmi těžkého návratu do běžného života. Už kdysi bylo řečeno, že do stejné řeky nelze vstoupit. Význam tohoto citátu si však člověk uvědomí v těchto těžkých chvílích. Pomoci mohou blízcí, ale hlavní práce (tíha, 'kláda',...) je na člověku samotném. Zmiňuji se o tom také proto, aby si i zdraví, neporouchaní, mohli uvědomit, že život, byť na kolenou, může být často lépe žitý, než na chodidlech. To, že někdo stojí, ještě neznamená, že žije lépe.

Minulost je minulostí

Neohlížejte se za tím, co bylo. Taky je mi mnohého líto. Ledacos se zlepšit dá, ale již to asi nebude, jako dřív. " 'SEM DOBREJ" se už zřejmě nevrátí. Měli bychom se poučit. To určitě!!! Rozhodně dodržovat obecné pravidlo - NEOPAKOVAT STEJNÉ CHYBY!!!.

Co s tím, co dál?otaznikaodpovedi.jpg

Bojovat za co největší zlepšení. Vytrvale a trpělivě. Hlavně nevěřit skeptikům, kteří tvrdí, že zlepšení po "takové a makové době" již očekávat nelze. To jsou báchorky, které mnohé případy z praxe vyvracejí. Sám jsem toho důkazem. I po 4 letech se zlepšuji. A navíc mohou tato sdělení velmi znepokojit nemocného i blízké.

Nová budoucnost

Jak se zachovat? Nebrečet nad rozlitým mlékem, ale přemýšlet, co s tím. Vznikají velmi důležité otázky. Co jsem uměl? Co dovedu v budoucnosti? Dokážu se přizpůsobit? Je zásadní, odpovědět si co nejdříve. V čem jsem byl zručný, se zřejmě nevrátí. Záleží na tíži poškození. V budoucnu člověk zvládne třeba i nové dovednosti. Přizpůsobení se odvíjí od mnoha okolností. Rozhodující je také podpora okolí. Tolerance, úcta a pocit potřebnosti.

Krůčkylogo.png

Proč krůčky? Protože zpočátku jsou velmi malé, někdy nepatrné a skoro nezachytitelné. Okolí, byť příznivě nakloněné a dychtivě sledující, jak se nám vede, může některé vnímat skoro až jako malicherné. Nestojící za řeč. Obyčejné. Někdy až skoro směšně jednoduché. Jistě znáte (zejména muži) ten úžasný pocit, když se rozsvítí žárovka na konci vámi zbudovaného vedení, nebo se rozběhne nově postavený stroj. I já jsem mnoho věcí zažíval opět poprvé. Zvládl jsem chůzi s oporou. (Říkal jsem jí "na medvěda", protože jsem se kolébal ze strany na stranu). Pak jsem začal cvičit schody (opět nejdřív s pomocí). Všechno jednoduché a samozřejmé záležitosti. Zdravý je bere, jako samozřejmost. Pro mě to však byly významné pokroky.

Krůčky jsou velmi důležité

Pro každého nemocného znamenají hodně. Víc, než se zdá. Mnohdy nepochopitelně. Každá maličkost, která se podaří, je ve skutečnosti velkým pokrokem. Je velkou psychickou vzpruhou, která dává sílu do dalšího cvičení. Proto chvalte za jakýkoliv pozitivní posun. Vše se počítá. Zřejmě dovedete pochopit ten nádherný pocit, když jsem šel poprvé bez držení. Skvělý pocit :-) Postupně jsou šlápoty větší, krůčky větší a jistější.

A tak vzniklo mé logo. Po "Živ" se dostanete do průšvihu. Od středu, kde jste uvězněni nemocí, se dostáváte pozvolna ven stále jistěji, až máte možnost pokračovat dál v životě.

V životě po mrtvici.Bstranky.pngwww.pomrtvici.cz

luk

Autor: Václav Lukáš | sobota 13.4.2013 10:09 | karma článku: 11.13 | přečteno: 447x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Potkan kazišuk

„Víš, Honzo, když měl tehdy Franta ten svůj úlet s tou fuchtlí, tak jsem se na něj hrozně naštvala a řekla si, že mu ty parohy trochu oplatím.“ Maruška si zamíchala kafe, až se šálek zakymácel, a vyslala na mě bojovný pohled.

17.11.2017 v 20:12 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 506 | Diskuse

Jana Slaninová

Počkám, až dopiješ kafe

Petr měl neměnné rituály. Každé ráno na záchod, do koupelny, obléknout, uvařit kafe, vypít v sedě u barového stolku, který odděloval kuchyni od obýváku. Z okna měl výhled na Modřanskou rokli.

17.11.2017 v 19:10 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 323 | Diskuse

Petr Macháček

Jak co v Číně vypadá a nevypadá, aneb obrázková rychloreportáž Rádia Jerevan

Vážení posluchači, dnes jen páteční rychlá obrázková reportáž o tom, že když něco vidíte, tak to nemusí být to, co vidíte.

17.11.2017 v 17:53 | Karma článku: 17.18 | Přečteno: 638 | Diskuse

Pavel Vrba

S hlubokou úctou, pane Wabi Daňku.

Každý z nás, se s menší či větší potřebou „ukrývá „ ve svém vlastním vesmíru. Ten vesmír je pro někoho vyplněný samotou, pro druhého třeba ve skupině sportovců... nebo trampů. Nemohu o sobě pravdivě říci, že bych byl ten pravý tramp

17.11.2017 v 16:03 | Karma článku: 25.13 | Přečteno: 519 | Diskuse

Marek Valiček

Jinej šmrnc

Středoklucký fashion week vrcholí módníma přehlídkama outfitů zdejších domorodců při ranním nákupu rohlíků a mlíka.

17.11.2017 v 13:57 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 479 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1035
Jsem lékař - neurolog po cévní mozkové příhodě, založil jsem vlastní web www.pomrtvici.cz. I proto se více věnuji poškozením mozku, jejich prevenci, následným stavům a rehabilitaci. Nejvíce však mrtvici (cévní mozkové příhodě, iktu). Jako "kovářova kobyla" jsem byl mrtvicí "poctěn" . Stal jsem se dlouhodobým pacientem a díky tomu dovedu velmi dobře posoudit, jak Vám asi je. UPOZORNĚNÍ- Jsou to mé pocity, nikoliv všeobecně uznávané názory !!!


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.