Četl jsem úryvky a silně mi to připomíná Rathovy knihy. Samé naříkání, samé sebelitování. Opravdoví chlapi!!!

Pěkné Vánoce přeji.

Taky jsem byl do doby, než mě "ta mrcha srazila na kolena" super chlapák. (Lední hokej pro panenky není ). Musím ale přiznat, že v hlavě se to pak motá prapodivně. Hodně záleží na lidech okolo a dalších mnoha okolnostech.

Rathovy knihy, ani statě, jsem nečetl. (toho pána nemusím). Taky je dost důležité, jaký byl člověk před nemocí, atd. Nicméně se opravdu domnívám, že vyprávění pocitů druhého, může hodně pomoci (pokud si člověk vybere to posilující). V různých pacientských organizacích se setkávám naštěstí převážně s "chlapy" (i v řadách žen ).

Hóóódně pitomý názor. Vy zřejmě vůbec nechápete, co s člověkem udělá poškození mozku vlivem delšího nedostatku kyslíku (jak se stalo Vieweghovi). Uplně vám to může změnit psychiku, z dobráka se může stát tyran (nebo naopak). Zapomenete mluvit, číst, psát a podobně. A to jsou ještě ty lepší varianty. Také můžete skončit jako naprostý dement (pokud vůbec přežijete). Neslyšel jste nic o leteckých nehodách, kde došlo zásobování kyslíkem a z pasážérů se během čtvrthodiny staly nemyslící bytosti ?

Který názor je "hóóódně pitomý". Že nedostatek kyslíku může mozku vážně uškodit snad chápe každý. Že jakákoliv interpretace pocitů takto nemocného může minimálně osvětlit tuto nezáviděníhodnou situaci a tak pomoci postiženému i rodině.  Co tedy považujete za zcestné?

luk