Lehčí situace
Snazší je to u nemocí, které jsou nezávažné, a vyléčení je obvyklé. Jde převážně o úrazy a většinu infekcí. I některá závažnější onemocnění mohou skončit příznivě.
Těžší situace
U nemocí, které mohou nějaká omezení (následky) zanechat, je informování obtížnější, protože zpráva lékaře
nebývá příliš pozitivní. Mohou to být, jak úrazy, infekce a další postižení, nebo i některé cévní mozkové příhody.
Společensky nelehké (pravdu, nebo milosrdnou lež?)
Jak víte, život přináší tutéž nemoc i v různých podobách. Tak může dojít i na velmi špatné varianty. Pacient i blízcí si pochopitelně přejí, aby tomu bylo jinak. Aby následky byly překonatelné, aby život zvítězil nad neočekávaným odchodem. V těch chvílích moc záleží na kvalitě lékaře, jak to zvládne. Je často velmi obtížné předat informaci o závažném stavu citlivě. Ne všichni lidé jsou na nepříjemné zprávy připraveni. Jiní by zase raději slyšeli nekompromisní pravdu. . . Jenže . . .
Vše není, jak předpokládáme
Taky se říká, že "naděje umírá poslední", "nikdy neříkej nikdy", "člověk nikdy neví" a další podobné průpovídky. Ukazují na to, že nic není černobílé. I zdánlivě beznadějné situace mohou mít překvapivě dobrý průběh.
Jan Werich zpíval, že "nic není definitivní"
Zvláště v medicíně nás kolikrát čeká překvapivě dobré vyústění. Příroda, za vydatné pomoci pacienta, předvede občas skoro zázraky. Natruc vědě. Taky jsem je zažil (jako lékař i jako pacient). Proto se domnívám, že lékař by měl udržovat naději rozumně stále při životě.
Nikdy se nevzdávejte. A
bojujte jako lvi. Život za to stojí. Ve všech podobách.