Václav Lukáš
- Počet článků 38
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1077x
Václav Lukáš
Moje volba a málo známé informace
Velká část národa teď volí prezidenta. Činí tak s nadějí, že příznivě ovlivní podmínky žití. Svému životu se však příliš nevěnují. Ten je, podle mého, důležitější. Nesnaží se ovlivnit, to, co mohou. Prokazetelně. Na svých stránkách, věnovaných mrtvici, mám také část s opakovanými dotazy. Protože chci, aby co nejvíce lidí vědělo, co a jak, tak některé uvedu i v tomto blogu. Krátce, snad výstižně a především "česky". Ne tedy tím hůře srozumitelným doktorským jazykem. Jednoduše. Začnu pochopitelně dotazy přímo se týkající mrtvice. Co to je? Jak ji poznám? Hrozí mi?
Václav Lukáš
Poděkování
Čeká se při ukončení všeho. Zejména toho, co bylo, či ještě je úspěšné. Přestože nejsem zcela u happy endu (ten teprve přichází), chci poděkovat již teď. Děkuji všem, kteří se pozitivně účastní, nebo pomáhají, při mém návratu. Při mém boji s nepřízní osudu. Byl to osud? Bylo to nevyhnutelné? Mohl jsem to ovlivnit? A jak? Co bylo a je dobré? Co je obtížné? Otázky, na které budu chtít podle mého nejlepšího "lékařsko-pacientského srdce" a člověčího svědomí hledat odpověď. Nejdříve je ale nutné poděkovat těm, kteří mě obklopovali v nejtěžších chvílích.
Václav Lukáš
Účinná pomoc - Bazální stimulace
Chceme-li našemu blízkému pomoci při návratu, zkusme se mu ještě více přiblížit. Bude-li sounáležitost cítit, bude s větším úsilím rehabilitovat. Jak toho dosáhnout? O tom hovoří tzv. BAZÁLNÍ STIMULACE. Existuje, myslím, dostatek různých pojednání o tom, co to je. Proto se dotknu toho, co považuji za nejdůležitější. Jak to cítím já, nebo jsem to slyšel v příbězích spolupacientů a mám to odpozorováno s praxe
Václav Lukáš
Tajemný mozek
Často se setkávám buď s přímou otázkou, či s rozpaky nad rozdílným stavem nemocných. Pacientů se zdánlivě stejným postižením. Právě u mrtvice to bývá patrnější. "Proč je náš táta stále ochrnutý na polovinu těla a nemluví, když 'tamten pán' měl tu samou mrtvici a přitom už běhá a mluví". Proč to tak je?
Václav Lukáš
50 000 ročně - moc, nebo málo!!!
Pro někoho málo. Pokud bychom počítali lidi, tak je to asi 1 700 školních tříd, 1 000 autobusů, zhruba 6 zimních stadionů. Mluvím ale o částečném množství zásahů do života!!! O "částečném množství", protože těch 50 000 ročně v ČR je statistický počet „jen“ nových případů cévní mozkové příhody, lidově třeba "mrtvice", "pepka" http://lukasvaclav.blog.idnes.cz/c/312428/Mrtvice.html Daleko více je ale lidí, kteří jsou postiženi jinou tragedií (úraz, zánět, cévní onemocnění jiné části těla, ...).
Václav Lukáš
Mrtvice a Ba-ja-ja - následná péče a blízcí
V článku "Ba-ja-ja" jsem napsal: Díky intenzivní péči se z člověka, mnohdy na pokraji smrti, stane "pohádková bytost". "Zakletá" nějakou zlou mocí a zbavená některých svých schopností. Proto je následná péče tak významná. Pomůže najít ztracené dovednosti, či najít, objevit, nebo se zcela nově naučit něco nového. Asi se to vše nestalo náhodou. Možná. Kdo ví? První okamžiky jsou ale kruté. Ale překonatelné. Pokud to nevzdáme.
Václav Lukáš
Mrtvice a Ba-ja-ja - podobenství
Vánoce nám mohou pomoct i jinak. Ledacos si uvědomit. Z Vašeho milovaného, z Vámi obdivovaného se náhle, třeba po mrtvici, stane "pohádková postava". Je často dokonce zázrak, když se po poškození mozku vyjadřuje obdobně. Snaží se jakýmkoliv způsobem vyjádřit své "němé pocity". Je "tajemný" a vůbec není jasné, zda Vám rozumí. Kdo chce s nemocným, který neumí lépe mluvit, komunikovat, měl by to respektovat a snažit se.
Václav Lukáš
Mrtvice
Mrtvice – děsivé slovo v češtině. Vystihuje však plně jeho obsah. I když podle statistik údajně umírá v posledních letech méně lidí, její četnost je stále vysoká a VYTRVALE je to 2. (druhá!!!) nejčastější příčina úmrtí. Ten, kdo má štěstí a přežije, je většinou oproti dosavadnímu žití nějak omezen.
Václav Lukáš
Bezmoc - pocit pacienta
Proč takový titulek? "Bezmoc" je slovo, které v sobě kolikrát skrývá i zoufalství. Každý, kdo je zaskočen nějakým poškozením zdraví (i "hloupým" nachlazením), je vykolejený z normálního běhu života. Čím horší nemoc, tím to bývá horší. Očekává laskavou a pomocnou ruku.
Václav Lukáš
Neurolog po mrtvici - prozírání
Strach. To je cit, který silně ovládá nemocného i jeho nejbližší. Je na tom často velmi špatně. Příbuzní zoufale pátrají po informacích. Hledají jakoukoliv pomoc. Domnívají se, že jim bude nabídnuta pomocná ruka tam, kde leží. Ale ouha.
Václav Lukáš
Neurolog po mrtvici - první dny
2.1.2009 jsem se, z plného zdraví a aktivit, ocitl náhle na nemocničním lůžku jedné neurologie. Jak jsem již dříve uváděl, nebyl jsem ani na JIP, ani "na kyslíku. Obojí by mělo v současné době patřit k základním opatřením. Zvláště, jsou-li budována tzv. iktová centra a postupy na nich jsou sjednoceny
Václav Lukáš
Neurolog po mrtvici - zásah - osobní zpověď
Jako lékař - neurolog jsem byl osobně opakovaně zasažen mrtvicí. Zážitek to byl hrozný. Nejen pro mne, ale i pro blízké. Protože se domnívám, že bych přiblížením svých trablů mohl pomoct více lidem, pustil jsem se do tohoto blogu. Pomocných aktivit bych měl ale rád více.
Václav Lukáš
Mrtvice přišla náhle
Pohoda je, dokud jsme zdraví. "Nezničitelní" a zvládneme všechno. Je ale nepříjemné, pokud nastane problém. Ten přijde, když udeří mrtvice. Jinak taky cévní mozková příhoda, iktus, "pepka", či jiné názvy. Některé, zvláště ty lidové ("kleplo ho","seklo to s ním") věrohodně vyjadřují ten průšvih. Založil jsem osobní blog, který by vám měl pomoct s orientací při střetu s tímto zásahem do života.
| předchozí | 1 2 | další |
